Nikkó je oblast hluboko v japonském souostroví. Je to národní park
se spoustou horkých sirných pramenů, ale také je to známá
shintoistická svatyně. A dle mého názoru to je nejhezčí stavba, co
jsem viděl v Japonsku. Nikkó je asi 150 km od Tokya v horách.
Vypadá to tu podobně jako u Černého jezera na Šumavě ale celé je
to trošičku rozlehlejší. I těch jezer s vodopády zde mají více. A
to by nebyli Japonci, aby i zde nezasáhla technika. První, co je
napadlo, bylo postavit výtah do skály a to hned vedle vodopádu.
Takto si člověk sjede dolů k vodopádu a může si udělat fotek, co
hrdlo ráčí. Takto probíhá život horské vesničky, turisti, hotely a
lázně a tak furt dokola. No a my se teď přesunem k něčemu trošku
historičtějšímu a to bude svatyně Nikkó Tóshogu nedaleko
odsud. Skoro zapadlá v lese nad městem. Mám takový pocit, že
umístění shintoistických svatyní bylo rozhodováno hodem kostky. V
Japonsku jich stojí na tisíce a některé jsou opravdu na zvláštních
místech. Ale čím schovanější je svatyně, tím bývá hezčí a to
opravdu naplno platí o této svatyni. Zde se malíři a umělci
opravdu vyznamenali. I Disneyland by záviděl místní hru barev.
Proti této výzdobě jsou i naše zámky a kostely opravdu chudé. Mám
takový pocit, že co jsem nenašel v celém Japonsku, to mě čekalo
zde ve svatyni Tóshogu. Hned první, co vás u vchodu zaujme, je
pětipatrová pagoda zdobená jako vánoční stromeček. Nedaleko odsud
se těsnal hlouček lidí s fotoaparáty, jakoby tam bylo něco zdarma.
Také jsem se tam přihnal, jinak bych taky nebyl Čech, a co
nevidím, všem dobře známé tři opičky. Bohužel většině Evropanů
známé spíše z reklam Sony, než z pravého původu. A proto jsem se
je pokusil nakreslit, a co vlastně znamenají? Přiznám se, taky
jsem to nevěděl, je to Nevidět ďábla, Nemluvit s ďáblem a Neslyšet
ďábla. No a dál, spousta vyzdobených staveb chrámů a bran a taky
spousta lidí, víc, než kde jinde.
|