ERASMUS
Universidade de Lisboa
|
|
| |
|
|
Jak tak na to koukám, dlouho jsem sem nic nenapsal. Ne, že bych snad byl tak moc zaneprázdněnej, třeba školou, nebo něčím podobným, jak by si někdo mohl myslet. Ale postupně si zvykám na portugalskou morálku, hlavně tu pracovní, to míní, že od východu slunce do jeho západu se veškeré provádění práce zpomalí na zlomek běžné rychlosti v Evropské Unii. A aby si někdo nemyslel, že po setmění se začne pracovat, to opravdu ne, snad jenom zloději (jak přičmoudlí tak bílí). Ale co to vlastně že jsem se zase ozval. Včera totiž přijel na návštěvu Pavel, Pavel Pech celým jménem se volajíce, co studuje jako Erazmák v Granadě. Jeho obvyklým dopravním prostředkem je stopování čehokoliv co ho může svézt. A tak jsme vyrazili na obhlídku města. První byl na řadě park Eduardo VII. No žádná sláva, ale na Lisabon to docela jde.
Večer jsme vyrazili na Bairro Alto jak je to tu zvykem, a taky jak je to tu zvykem, hned se nás tam pokoušela obrat parta negrů o naše prázdné peněženky. Díky bohu, že náš český jazyk je tak komplikovaný a nikdo mu nerozumí. Jakmile se někdo pokouší ze mě vymámit nějaké ty drobné, tak rozumim pouze česky a hraju blbého. Je to nejlepší obrana. Navíc můžu klidně s úsměvem komukoliv nadávat a on si myslí jak ho mám rád :-). Ale jakmile jsme se zbavili negrů, dali jsme si párkrát Tanga, jak tu volají místní pivo s Grozelií, a padali jsme domu, něž nás někdo chytne a oškuba jak kuřátka. Přece jenom po desáté hodině a jenom dva, to je docela ovážné na Lisabon.
Na druhý den jsme vyrazili na Lisabonský hrad. Pravda je to opravdový hrad, protože z něj skoro nic nezbylo. Ani vstupné tam nevybírali. Ale jako rozhledna je docela dobrej. A rozhodně je levnější než ostatní věže a výtahy v Lisabonu. Prolezli jsme ho asi tak za hodinku, prohlédli si každou škvírku ve zdi. Já jsem nadělal asi šedesát fotek a mohli jsme jít domu, nic dalšího tu k vidění nebylo. Pavel konstatoval že Lisabon opravdu není moc pěkné město, a prý ten kdo řekl, že je pěkné se určitě chtěl někomu pomstít. No ohledně, jeho cestopis je zde.
|
|
|
Minylý víkend (ale záleží na tom kdy to čtete) jsme byli v O Portu. Je to asi 300 km od Lisabonu na sever, a taky to bylo těžce znát, že je to na sever. Zima jak na Sibiři a furt tam prší a prší. Nevi jak tam někdo může vůbec bydlet :-) Ale lidi tvrdili, že je to mnohem hezčí město než Lisabon. Já jsem jenom doufal, že to netvrdil ten co řekl, že Lisabon je hezké město. Jinak by to musela být měsíční krajina.
První den nás uvítal deštěm bez ustání a v kombinaci s Portugalci, tím myslím ty dva co tam se mnou byly, to byla spíše exkurze po Portských obchďácích a kavárnách. Někdy jsem měl pocit, že už snad více kaváren v tom městě nemůže být. A po této zkušenosti s Portugalci, co osobě často tvrdí, že jsou latinští lidé, si dám pozor, než s nimi pojedu zase na nějakou další cestu. Když je takhle sleduji (nyní obecně), tak mám pocit že slovo latinští se dá pželožit do češtiny jako líný, mrhající časem po kavárnách a obchoďácích. (Pokud to čte nějaký autor slovníku, klidně tam tuto definici může bez obav přidat.) Dokonce jsem se setkal i s Portugalci, kteří to tvrdí sami.
Ale co, poslední den jsem jim řekl, že jdu sám a že si vše prohlédnů sám. Oni mi na oplátku řekli že jsem jako Alexandr (to je velice seriózní a vážný student z Německa) a že musim lézt do každého muzea. A tak jsem si mohl prohlédnout i interiéry těch nejznámějších staveb v Portu. Je pravda, že je to mnohem hezčí město než Lisabon. Ale řekl bych že se to dá projít za den či dva, ne jako naše stověžatá Praha. Možná, že proto, že Porto má jenom asi pět věžiček. Dokonce jsem tu potkal člověka, Portugalce, co mi řekl, že v Praze byl a že je to něco jako muzeum, jedna památka vedle druhé. Tak jsem se jim mohl hrdě posmívat, ač jsem to neudělal.
|
|
|
Copyright (c) by Peters 2002
|
Webmaster: Peters
| |